2. ročník ASEF LinkUp | Asijsko-evropské laboratoře kulturní diplomacie v Praze

Jaký byl a co přinesl druhý ročník ASEF LinkUp | Asijsko-evropské laboratoře kulturní diplomacie v Praze?

V Praze se sešlo a diskutovalo 18 odborníků v oblasti umění se zástupci vládního sektoru z oblasti scénických umění, kulturní politiky, kulturního dědictví, výtvarného umění a dalších. Tito zmínění plně vyplnili čas od 10. do 13. června diskusemi, návštěvami různých míst a výměnou informací o aktuálním stavu mezinárodní kulturní spolupráce mezi Asií a Evropou.

Kladli si vzájemně především tyto otázky: Jaké jsou aktuální výzvy v mezinárodní spolupráci? A hlavně, jaké chceme mít v budoucnu asijsko-evropské kulturní vztahy?

Zde je více informací o některých podnětných diskusích a výměnách. 

1. den – „Jakými principy by se měla řídit mezinárodní kulturní spolupráce?“

Účastníky přivítala ředitelka kulturního odboru ASEF Valentina Riccardi spolu s Martinou Peckovou Černou, vedoucí oddělení mezinárodní spolupráce v Institutu umění – Divadelním ústavu (IDU).

Na prvním setkání se účastníci zabývali prinicipy, které jsou společné mezinárodní kulturní spolupráci. Ve dvojicích a skupinách se pak snažili najít společná východiska a zkušenosti, z nichž je několik z nich uvedeno níže:

Rovnost příležitostí a dostupnosti – vyrovnané výměny mezi globálním severem a jihem a uznání váhy každého hlasu.

Vzájemné porozumění a učení – rozvoj otevřenosti a ochoty učit se navzájem.

Vybudování vztahů a vzájemné důvěry.

Jedna část laboratoře poskytla účastníkům příležitost částečně prozkoumat kulturní mapu Prahy. Navštívili Divadelní fakultu Akademie múzických umění (DAMU) a Obecní dům, kde sídlí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

2. den – „Mohl bys mi pomoci…“

Druhý den se účastníci za použití struktury Case Clinic zabývali skutečnými výzvami, se kterými se na mezinárodní úrovni setkali a s pomocí ostatních se snažili najít řešení, jak v daném případě postupovat.

Jednou z věcí, která rezonovala s velkou většinou lidí ve skupině, byla potřeba optimalizovat zdroje a rovněž fakt, že financovatelé chtějí, aby projekty měly co největší vliv a hodnotu. Znamená automaticky, že velká akce bude mít i velký vliv? Jak se tento vliv měří? Jak podotknul jeden z účastníků, „dobrým ukazatelem vlivu nejsou čísla“.

Mezi další výzvy, o kterých se diskutovalo, patřila nerovnováha v budování kapacit (capacity building), privilegia mobility mezi Asií a Evropou a čas pro umělecký výzkum a rozvoj i v rámci dramaturgie.

Zdá se, že největší výzvou, které umělecký sektor čelí, je nalezení správné rovnováhy a opatření, které by zajistily smysluplné a spravedlivé rozložení úsilí a zdrojů. Jeden z účastníků poznamenal, že „práce v umění je těžká“.

Na závěr byla pro účastníky ASEF LinkUpu připravena návštěva Akademie výtvarných umění (AVU), která je jednou z nejstarších uměleckých vysokých škol v Praze a jako instituce hraje zásadní roli při vytváření moderní české výtvarné kultury.

3. den – „Jak by měla vypadat budoucnost mezinárodní kulturní spolupráce?“

Předposlední den navštívila laboratoř Dr. Eliška Tomalová, vedoucí Katedry evropských studií na Univerzitě Karlově v Praze. Vedla workshop zaměřený na zkoumání složitých vztahů v kulturní diplomacii ve výzkumu, vzdělání a praxi.

Účastníci pak strávili zbytek dne úvahami nad tím, jak by měla vypadat mezinárodní kulturní spolupráce, co se musí změnit a jak by se to mělo provést. Skupina se také shodla na doporučení ohledně tvorby politik, evaluací, měření dopadů a capacity buildingu.

Z návrhů vyplývá, že musíme podniknout kroky v instrumentalizaci umění a kultury pro politické cíle a dostat do popředí humanistické aspekty kultury, které by mohly zajistit trvalý vliv na budoucnost takovou, jakou chceme.

To znamená především vnitřní hodnotu umění a kultury, naslouchání hlasům odborníků z různých oborů, respektování jejich jedinečných pracovních metod, přístupů atd. Bude to však vyžadovat otevřenou mysl a prioritu pro pracovní procesy v kulturních projektech – tak aby mohli tvůrci politik a ostatní účastníci být svědky výzev, pocitů, zkušeností a příběhů, s nimiž se setkávají lidé z praxe.

4. den – Finišujeme!

Poslední den se skupina vydala na Ministerstvo kultury ČR, aby se zúčastnila poslední diskuse a odprezentovala svá doporučení pro budoucí jemné dovednosti a kulturní spolupráci mezi Asií a Evropou.

Návštěva Plzně byla tečkou za laboratoří spolu s vzácnými indonéskými loutkami a rozhovorem o asijské spolupráci přímo s organizátory festivalu Skupova Plzeň.

Poslední čtyři dny tak byly ve znamení navázování nových kontaktů, rozhovorů a spolupráce a poukázaly tak na první kroky, které lze podniknout v otázce budoucího narativu mezinárodní kulturní spolupráce.

Dokázala v pořadí již druhá laboratoř prosadit alternativní chápání a nové formy kulturních vztahů? To ukáže čas. Mezitím se ale potvrdilo, že je laboratoř úrodnou půdou pro názory odborníků z praxe, kteří chtějí zlepšit kulturní diplomacii a jsou si vědomi nedostatků a nerovnováhy.

Chcete se dozvědět víc o setkání v Praze? Podívejte se na rozhovory s účastníky ASEF LinkUpu: https://www.youtube.com/watch?v=ljiZK5bEfOU

Jak se orientovat v kulturní diplomacii?
Hlavní poznatky, výzvy a závěry
ASEF LinkUp | Asijsko-evropská laboratoř kulturní diplomacie 2024

Základní informace

Kulturní diplomacie, nebo také v širším smyslu kulturní vztahy a spolupráce, se v posledních letech značně proměnila z vládního nástroje založeném na měkké síle s cílem prezentovat zájmy a kulturní vyjádření jedné země na nástroj zahrnující široký okruh zúčastněných stran, které díky přeshraniční spolupráci kladou důraz na dialog, vzájemnou důvěru a porozumění mezi kulturami. Kulturní vztahy tak přesahují národní vlády a spoléhají se na občanskoprávní organizace, odborníky v kultuře, firmy, univerzity, mládež, sítě atd. V teoretické rovině je tento postup čím dál populárnější, nicméně v reálu zbývá udělat ještě hodně práce.

Konzultační proces „Recalibrating the Compass: What Future for Asia-Europe Cultural Relations?“[1] uspořádaný nadací ASEF již v roce 2022 vyzdvihl důležitost vytvoření místa, kde by se setkával umělecký a kulturní sektor se zástupci veřejné správy a institucí, které jsou zapojeny do mezinárodní kulturní spolupráce. V reakci na to spustil ASEF pilotní ročník LinkUpu ASEF | Asijsko-evropskou laboratoř kulturní diplomacie (23. – 27. října 2023, Singapur). První skupina stipendistů ASEF LinkUp vytvořila za pomoci rozhovorů, výměn a debat s odborníky v daném oboru klíčová doporučení, jak přistupovat k asijsko-evropské kulturní spolupráci.

ASEF LinkUp si klade za cíl vytvořit bezpečný prostor pro smysluplné rozhovory a navazování kontaktů, podněcování dialogu a výměn s cílem prosazovat alternativní chápání kulturní diplomacie a nových forem kulturních vztahů. Doufáme, že účastníci si budou naslouchat a vzájemně se budou inspirovat svými zkušenostmi, čímž se zvýší znalosti a dovednosti v této oblasti za účasti subjektů z různých oborů – místní a regionální veřejné správy, soukromých nadací, občanských iniciativ, národních a kulturních organizací i odborníků v kultuře.

Ve dnech 10. – 13. června 2024 se v Praze sešlo 18 účastníků z vládního a uměleckého nezávislého sektoru z Asie a Evropy na druhém ročníku ASEF LinkUp | Asijsko – evropské laboratoři kulturní diplomacie, kterou společně zorganizovali ASEF a Institut umění – Divadelní ústav (IDU).  Setkali se tak vysokoškolští učitelé, tvůrci politik a kulturní pracovníci z praxe z 15 zemí a vyměnili si názory, nápady, podělili se o znalosti a přístupy a vedli rozhovory s místními odborníky na téma mezinárodní kulturní spolupráce.

Během čtyř dnů tak účastníci probrali, proč a jak mohou umělci, odborníci a kulturní instituce obohatit mezinárodní kulturní vztahy. Spolu také navrhli několik zlepšení, které by mohly pomoci lidem zainteresovaným v kulturní diplomacii a navrhli soubor výstupů, které by mohly významně přispět k mezinárodní kulturní spolupráci.

Doufáme, že tato společně vytvořená zpráva popisuje hodnotu práce v mezinárodních kulturních vztazích a přispěje jako důkazní materiál k obhajobě umění, kulturního dědictví a sektoru prakticky i teoreticky.

Proč jsou kulturní vztahy mezi Asií a Evropou důležité?

Situace v Asii a Evropě je složitá, protože je ovlivněna různými skutečnostmi a historickým dědictvím. V neustále se rozšiřujícím geopolitickém zápasu je péče o kulturní vztahy mezi oběma regiony naprosto zásadní pro vytvoření nové a pevné podpory asijsko-evropské kulturní spolupráce. Podkladem pro diskuse byly poznatky vyplývající z nedávných akcí, např. deklarace UNESCO MONDIACULT 2022, která dala nový impuls pro vytvoření globálního politického dialogu o kultuře a udržitelném rozvoji. V této souvislosti účastníci upozornili na způsoby, jak může kulturně rozdílná Asie a Evropa nabídnout řešení týkající se globálních výzev, např. klimatické změny, migrace a sociální nerovnosti.

Formát & metodika

Celkem 18 účastníků vytvořilo během čtyř dnů prostor pro sociální vzdělávání, který byl založen na různorodosti prostředí a zkušeností a zabýval se principy, výzvami a doporučeními pro zlepšení mezinárodní kulturní spolupráce. Sociální vzdělávání používá tzv. liberating structures (Impromptu Networking, 1-2-4-All, 25-to-10), aby byl prostor pro různé hlasy a názory a tzv. case clinics (podle upraveného modelu Community Engagement Fellows / Travis Tennessen), který pro změnu umožňuje ponořit se do otázek souvisejících s kolektivní moudrostí a vzděláním pro všechny. V prostoru pro sociální vzdělávání se tak skupina potkala s dvěma asistentkami a jednotliví účastníci převzali role leaderů, např. agenda activists, community keepers a social reporters (podle Etienna a Beverly Wenger-Trayner).

Jednotlivá setkání zahrnovala diskuse o zásadách kulturní diplomacie a mezinárodních kulturních vztazích (aby se poukázalo na víceméně nevyslovené domněnky a předpoklady), výzvy, kterým účastníci čelí (aby se od sebe navzájem učili a našli řešení společně jako skupina) a možná doporučení pro budoucnost mezinárodní kulturní spolupráce.

Účastníci ASEF LinkUp diskutují o zásadách kulturní spolupráce, přičemž se každý účastník podělil o svůj názor a zkušenosti, aby bylo možné dojít ke společnému závěru. Foto: Adéla Vosičková

Zásady kulturní diplomacie a mezinárodních kulturních vztahů

Skupina 18 odborníků a zástupců vládního sektoru sestavila následující hlavní body pro lepší orientaci ve složitém terénu asijsko-evropské kulturní spolupráce:

1. Uznání faktu, že „nepracujeme jen napříč hranicemi, ale také napříč systémy“

a) Přijetí holistického přístupu ke kulturním vztahům
– Kulturní vztahy musíme vidět v místních i mezinárodních souvislostech, protože jedině tak zajistíme inkluzivitu mezinárodních projektů, které budou navazovat na různorodé komunity.
– Kulturní vztahy by neměly brát v potaz mezinárodní struktury (obecná ochrana kultury podpořená mezinárodními úmluvami, které vytvořily instituce jako např. UNESCO), pokud se jedná o přizpůsobení se místnímu kontextu.
– Efektivní kulturní diplomacie vyžaduje spolupráci mezi mnoha zúčastněnými stranami od státu a vládních organizací až po občanskoprávní organizace a jednotlivce s cílem vytvořit politiku, která klade důraz na svobodu a kulturní integritu.

b) Investice do propagace místního mínění a praxe
– Podporovat decentralizovaný přístup, který zajistí rovnost příležitostí a dostupnost zdrojů pro všechny účastníky bez ohledu na zeměpisnou polohu, ekonomickou nebo kulturní situaci.
– Zpochybnit a odstranit koloniální dědictví a mocenské struktury, které utvářejí mezinárodní kulturní vztahy.

2. „Důraz na přípravnou fázi mezinárodních kulturních projektů, která účastníkům umožní společně tvořit kulturní produkty”

c) Závazek budování vztahů a důvěry
– Investovat čas do budování smysluplných vztahů mezi kulturními pracovníky, tvůrci politik a komunitami (tj. delší a pomalejší výměny).
– Zdůraznit důležitost důvěry, empatie a vzájemného respektu v celé komunikaci. Vybudovat a udržovat důvěru v mezinárodní kulturní komunitě prostřednictvím transparentních a odpovědných procesů.

d) Podporovat kulturu otevřenosti a soustavného učení
– Respektovat skutečné potřeby, ambice a názory všech účastníků kulturních projektů s tím, že budou respektovány a sjednoceny – pokud možno – všechny pohledy.

3. Uznat, že „výsledek kulturní spolupráce by měl být lepší než to, co bychom udělali sami za sebe“

e) Upřednostňovat solidaritu, spolupráci a udržitelnost
– Podporovat u kulturních pracovníků a organizací silný podpůrný systém, aby v časech krize i po ní mohli jednat kolektivně.
– Prosazovat udržitelné vztahy, které zajistí dlouhodobý vliv a životaschopnost strategií kulturní spolupráce.

„Paradox internacionalizace“
Výzvy při budování silnějších kulturních vztahů

Jakým výzvám čelíme při mezinárodní spolupráci? Účastníci ASEF LinkUp se inspirovali zásadami kulturní spolupráce, na kterých se shodli a pustili se do analýzy konkrétních výzev, se kterými se během práce setkali. Cílem bylo využít kolektivní moudrost skupiny a najít řešení.

„Můžeš mi pomoct s…“

1. Překonáváním nerovností ve financování – poskytovatelé finančních prostředků si často ve společných projektových žádostech kladou požadavek rovného partnerství, což ovšem často nezohledňuje nerovnosti mezi regiony/zeměmi.

Můžete zkusit…
– Vytvářet zdroje a potřeby pro poskytovatele finančních prostředků s cílem a hodnotami kulturních projektů.
– Vyvinout mechanismy pro měření kvalitativních a kvantitativních dopadů kulturní spolupráce z dlouhodobého hlediska.
– Zajistit, aby v orgánech, které rozhodují o financování žádosti, byli odborníci na kulturu a umění.

2. Rozdíly v mobilitě a přístupnosti – obzvláště tam, kde je v určitých regionech snadnější cestovat do jiných regionů, což vytváří příležitosti, ale nefunguje to tak naopak.

Můžete zkusit…
– Přispět k řešení nerovnováhy v oblasti cestování a zajistit, aby všechny regiony měly rovnější podmínky pro kulturní výměnu.
– Vytvořit příležitosti pro profesní rozvoj, které nejsou v souvislosti s mobilitou závislé čistě na současných privilegiích.

3. Nalezením rovnováhy mezi byrokracií, změnou v rozložení politické moci, potřebami komunity a uměleckou tvořivostí – kdy je čas na umělecký výzkum a rozvoj a kam ho můžeme do svých programů zařadit?

Můžete zkusit…
– Snížit byrokratické překážky, které brání kreativnímu procesu, obzvláště u nezávislých umělců a malých organizací.
– Prosazovat politiky, které umožní pracovníkům v kultuře více se soustředit na svou kreativní práci.

4. Zabývat se změnou v rozložení politické moci, která nás neustále nutí přenastavovat zvyšování povědomí o prosazování zájmů a budování kapacit ve vztahu k vládě.

Můžete zkusit…
– Zajistit návaznost kulturních projektů navzdory velkým změnám v rozložení politické moci tak, aby kulturní diplomacie byla součástí dlouhodobých strategií.
– Budovat silná partnerství, která odolají změnám ve vládě i politice.

5. Podporu konceptu „zdola nahoru“ s cílem zapojit různé pohledy a názory a zároveň usnadnit zapojení celého sektoru.

Můžete zkusit…
– Vytvořit a zavést inkluzivní etická pravidla, která budou zohledňovat trauma a citlivě přistupovat ke kulturním rozdílům.
– Zajistit, aby metodiky nepoškozovaly nebo nevylučovaly účastníky a aby byl používaný respektující jazyk odsouhlasený všemi partnery.

6. Měření dlouhodobého kvalitativního vlivu kulturních projektů.

Můžete zkusit…
– Sladit návrhy projektů s potřebami komunit a cíli vládní politiky při zajištění transparentnosti a odpovědnosti v procesu přidělování finančních prostředků.
– Definovat hodnotu mezinárodních kulturních vztahů na komunitní, společenské a politické úrovni.

„Jak můžeme podpořit kulturní diplomacii?“
Inovativní přístupy a strategie spolupráce

V návaznosti na zásady a výzvy účastníci zkoumali, co se můžeme naučit, abychom mohli spolupracovat v současnosti i budoucnosti a zjišťovali, co se musí změnit a jak toho dosáhnout. Cílem bylo oslovit všechny strany, které se nějakým způsobem účastní mezinárodních kulturních vztahů, kdy výstupem jsou níže uvedené návrhy týkající se budoucího směřování asijsko-evropských kulturních vztahů.

1. Posílení participativního přístupu k vytváření politik

 „Jak hovořit s mocí a jak zapojit kulturní pracovníky a umělce do tvorby politických směrnic?“

Jak to lze realizovat v praxi? Zde je uvedeno několik možných přístupů:
– Spoluvytváření politik: Podporovat pracovníky v kultuře, aby se zapojili do tvorby politik, čímž se zajistí, že politika bude brát v úvahu potřeby a zkušenosti umění, kulturního dědictví i kulturních a kreativních sektorů.
– Pravidelný dialog s tvůrci politik: Usnadnit průběžnou komunikaci mezi umělci, odborníky a tvůrci politik, jako je například zapojení do kulturních akcí, pro podporu vzájemného porozumění. To pokrývá i vytváření prostoru pro vzájemnou výměnu mezi vládním sektorem, tvůrci politik a občanskou společností.
– Zapojení kulturní politiky do vzdělávání: Obhajovat zapojení kulturní politiky a studia mezinárodních kulturních vztahů do univerzitních studijních plánů, obzvláště v politologii, kulturním managementu a uměleckých programech.

„Budování kapacit by mělo začít včas a být součástí vzdělávání a budování hodnot.“

2. Posílení mnohostranné regionální spolupráce v kultuře

„Systémy nejsou vždy nastaveny na podporu kulturní diplomacie.“

Jak to lze realizovat v praxi? Zde je uvedeno několik možných přístupů:
– Konference ASEAN-EU: Uspořádat konferenci ASEAN-EU na vysoké úrovni, která se zaměří na kulturu a udržitelný rozvoj s cílem podpořit vzájemnou podporu a spolupráci.
– Pravidelné financování: Investovat do dlouhodobé podpory projektů zabývající se kulturní výměnou, např. ASEF LinkUp pro zajištění dialogu a spolupráce.

„Musíme být pragmatičtí, ale zároveň i odvážní a ambiciózní.”

3. Měření a vyhodnocení dlouhodobého vlivu

„Kdo rozhoduje o tom, co je kultura? Kdo rozhoduje o tom, na čem záleží?”

Jak to lze realizovat v praxi? Zde je uvedeno několik možných přístupů:
– Kvalitativní a dlouhodobé vyhodnocení: Zavést metodiky pro zaznamenání dlouhodobého vlivu kulturních projektů z krátkodobého i dlouhodobého hlediska.
– Transparentnost a odpovědnost: Zajistit transparentnost procesů financování a udržování systému kontrol a vyváženosti tak, aby byla zajištěna nezávislost a odpovědnost.

„Při vývoji našich projektů musíme být otevřenější.“

4. Budování kapacit a sítí

„S cílem zajistit dlouhodobý spravedlivý přístup a příležitosti pro kulturní pracovníky ze všech regionů a socioekonomických tříd tvůrcům politik důrazně doporučujeme pracovat s různými obory (zahraniční politika, imigrace apod.) a zajistit mobilitu a administrativní i byrokratickou podporu zvláště těm, kteří pochází z globálního Jihu.“

Jak to lze realizovat v praxi? Zde je uvedeno několik možných přístupů:
– Mezisektorové zapojení: Usnadnit zapojení umění, ekonomiky a politiky pro širší dopad a podporu kulturních projektů.
– Vědecké a absolventské sítě: Vytvořit komunity z účastníků s cílem zajistit pokračování dialogu, učení a spolupráce i mimo projekt/aktivitu.
– Role prostředníků: Určit a využít prostředníky, kteří mohou propojit kulturní tvůrce a tvůrce politik a usnadnit tak efektivnější komunikaci a spolupráci.
– Průprava v empatii: Vyvinout nástroje a školicí programy pro zvýšení empatie a porozumění mezi kulturními pracovníky, tvůrci politik a poskytovateli finančních prostředků.

5. Řešení dynamiky moci

„Představa, že tvůrci politik a vlády mají všechnu moc, může být zpochybněna, protože my jako umělci a kulturní pracovníci máme také vyjednávací a společenskou moc.“

Jak to lze realizovat v praxi? Zde je uvedeno několik možných přístupů:
– Orientace v mocenských vztazích: Uvědomit si moc, kterou mají tvůrci politik i pracovníci v kultuře a použít ji ve vyjednávání o spravedlivějších partnerstvích.

Závěr

ASEF LinkUp | Asijsko – evropská laboratoř kulturní diplomacie poskytla důležitou platformu pro zkoumání složitosti kulturní diplomacie a spolupráce mezi Asií a Evropou. Účastníci zdůraznili potřebu trvalého dialogu, spravedlivých příležitostí a odbourávání tradičních mocenských struktur. Díky podpoře inkluzivního a spolupracujícího prostředí laboratoř zásadně přispěla k rozvoji inovativních a udržitelných přístupů ke kulturní diplomacii. Další aktivity by na tomto mohly dále stavět a zasazovat se o spravedlivější a vyváženější kulturní prostředí.

„Můžete se pokusit o revoluci!“

Kdo jsme?

Na ASEF LinkUp 2024 se potkali níže uvedení účastníci:

ASEF by rád poděkoval asistentkám za jejich cenné příspěvky k ASEF LinkUp 2024:

ASEF LinkUp 2024 připravil ASEF prostřednictvím culture360.ASEF.org s podporou Institutu umění – Divadelního ústavu (IDU):

Nadace Asia-Europe Foundation (ASEF) podporuje porozumění, upevňuje vztahy a usnadňuje spolupráci mezi lidmi, institucemi a organizacemi v Asii a Evropě. culture360.ASEF.org je online platforma spravovaná ASEF od roku 2008. Ročně ji navštíví více než 300 000 jedinečných návštěvníků a nabízí aktuální informace o umění, kultuře a kulturním dědictví z 51 zemí Asie a Evropy. Culture360.ASEF.org je financována z veřejných prostředků organizací  Asia-Europe Meeting (ASEM), culture360.ASEF.org a je určena umělcům, pracovníkům v kultuře, tvůrcům politik a komukoli, kdo se zajímá o mezinárodní kulturní spolupráci.

Institut umění – Divadelní ústav poskytuje české i zahraniční veřejnosti komplexní služby v oblasti divadla a individuální služby v oblasti umění (hudba, literatura, tanec a výtvarné umění). IDU se účastní mezinárodních projektů a vydává odbornou a vědeckou literaturu. IDU je také sídlem programu Kreativní Evropa v České republice.

[1] Série kulatých stolů nazvaných Recalibrating the Compass: What Future for Asia-Europe Cultural Relations organizovaná v roce 2022 nadací ASEF poukázala mimo jiné na nerovnosti a nerovnováhu v kulturních vztazích, které se zhoršily v průběhu pandemie Covidu-19. Další informace zde: https://culture360.asef.org/news-events/recalibrating-compass-what-future-asia-europe-cultural-relations/